Měl jsem možnost vyzkoušet na mém odolném kompaktu TG5 širokoúhlou a telepředsádku. Obě se nasazují na fotoaparát prostřednictvím adaptéru Olympus CLA-T01.

Olympus TG5 s nasazenou širokoúhlou předsádkou Olympus FCON-T01Celý příspěvek...

Od loňska, kdy jsem si pořídil první Olympus, jsem se těšil na pořádnou bouřku, abych mohl vyzkoušet jednu ze skvělých funkcí, které nabízí. Jmenuje se Live Composite. Při jejím použití fotoaparát zaznamenává na stejný snímek nová světelná místa, která se v průběhu probíhající expozice objeví a já můžu všechno v reálném čase sledovat živě na displeji. Hned jak jsem zjistil, že tuhle funkci foťák má, bylo mi jasné, že to využiju při focení bouřky, abych mohl zaznamenat na jeden snímek její postup. Včera jsem se konečně dočkal a funkci jsem použil při superbouřce, která se v noci prohnala nad Českem.

Olympus OM-D E-M5 Mark II, M.Zuiko Digital ED 12-40 mm 1:2.8 PRO, použité ohnisko 32mm, Live Composite, clona 8, ISO 400
Pokud se chcete dozvědět více o fotografování s funkcí Live Composte, můžete se přihlásit např. na individuální kurz “Zvířata Olympusem”

Od doby kdy fotím s digitály (leden 2003), jsem měl vždycky vedle velkých foťáků také nějaký kompakt, který jsem nosil neustále při sobě. Mohl jsem si tak zaznamenávat různé situace nebo zajímavé lokality, kam jsem se chtěl ještě vrátit. (Ty přístroje, které měly také svojí nebo sdílenou GPS jsem měl nejradši) Jeden čas jsem k těmto účelům využíval i svůj iPhone, ale když jsem vyměnil klasický iPad za iPad Mini3, začal jsem všechno potřebné dělat na něm a iPhone putoval do šuplíku. Na telefonování jsem si koupil odolný telefon Evolveo, kde mám dvě simky a hlavně mi ho stačí nabít zhruba jednou za deset dní. Jenže na každém tom kompaktu co jsem měl, mi něco nesedělo a něco jsem postrádal. Asi nejdéle jsem používal Canon Ixus 50, ale ten nefotil do rawu a měl hodně mrňavý displej. Jednou mi upadl do trávy a displej to nepřežil... Docela dobrý byl i Sony DSC - HX10V s vestavěnou GPS, ale ten také neumí raw a navíc má šílené barvy na displeji. Obrazově nejlepší byl Canon G1X Mark II, ale ten už byl zase na neustálé nošení při sobě moc velký. A teď přichází Olympus s novým odolným kompaktem s neuvěřitelnými parametry! Mohl by to být přesně ten fotoaparát, který by se mohl stát mým každodenním společníkem nejen na cestách. Už se těším, až ho vyzkouším!
Celý příspěvek...

O možnosti fotografování s Olympusem na vyšší ISO je všeobecně vžitý názor, že malý čip hodně šumí a tím pádem se na vyšší ISO fotit nedá. Po přechodu ze zrcadlovky jsem to bral jako fakt a nějak podvědomě jsem tomu věřil. Ani jsem tu možnost nijak zvlášť u zvířat neprověřoval a snažil jsem se nefotit na vyšší ISO než 1000. Včera jsem ale při fotografování brhlíka tuto mojí zásadu porušil a nastavil jsem si kvůli nedostatku světla ISO 2500. Když jsem potom snímek kontroloval na displeji, zjistil jsem, že se obávaný šum nějak nedostavil.

Olympus OM-D E-M1 Mark II M.Zuiko Digital ED 300 mm f/4 PRO , čas 1/1600s, f/4, ISO 2500
Po momentu překvapení z výsledku jsem zahlédl holuba hřivnáče. Seděl v klidu na větvi a tak jsem se rozhodl na něm vyzkoušet, kam až si můžu dovolit ISO zvyšovat.

Celý příspěvek...

Zaznamenal jsem už více dotazů, jak si nastavit M1 Mark II na focení ptáků v letu. O tom, že to tenhle fotoaparát umí opravdu dobře, není rozhodně pochyb. Abychom ale dosáhli požadovaného výsledku, je potřeba si ho také umět správně nastavit. Tady je návod na nastavení, které používám.


Olympus OM-D E-M1 Mark II, M.Zuiko Digital ED 300 mm f/4, (ohnisko EQ 600 mm), čas 1/1600s, f/5, ISO 800

Celý příspěvek...

Na fotografickém workshopu “Dravci Olympusem” jsme také testovali optický hledáček s laserovým zaměřovačem. Jedná se o malou a lehkou krabičku, která se upevní do sáněk na blesk. Po otevření se v okně objeví červený zaměřovací kříž, který se dá velmi přesně sladit s aktuálně vybraným zaostřovacím bodem ve fotoaparátu ( může to být jakýkoli fotoaparát se sáňkami na blesk) a při fotografování letících ptáků se pak nemusí koukat do hledáčku, ale pták se zaměřuje pomocí tohoto bodu. Věděl jsem o této možnosti dlouho, ale po shlédnutí videa na YouTube, na mě žádný velký dojem neudělal. Fotograf, který ho tam předvádí, drží foťák před sebou ve vzduchu, což mi připadá velmi nepraktické. Vzhledem k tomu, že fotoaparát není pevně “spojený” s tělem fotografa, musí před sebou hledat dva body - letícího ptáka a navíc zaměřovací bod, který na něj musí umístit. Ovšem když jsem si fotoaparát s teleobjektivem a tímto hledáčkem nasadil na pažbu, názor jsem velmi rychle změnil.

Celý příspěvek...

Olympus OM-D E-M1 Mark II, M.Zuiko Digital ED 40-150 mm f/2,8 (ohnisko EQ 300 mm), čas 1/1250s, f/2,8, ISO 800
Vzhledem k tomu, že jste se mě mnozí ptali na mé zkušenosti s kontinuálním ostřením u nového Olympusu a momentálně nemám příležitost fotit létající ptáky (volavky jsem už zkoušel), rozhodl jsem se otestovat ostřní E-M1 Mark II na našich psech.
Celý příspěvek...

Olympus OM-D E-M1 Mark II, M.Zuiko Digital ED 300 mm f/4, (ohnisko EQ 600 mm), čas 1/1600s, f/4, ISO 640

Ve své knize Fotolovy 2 jsem napsal kapitolu o živém náhledu. Už když jsem fotil s DSLR které ho umožňovaly věděl jsem, že je to cesta k technicky dokonalé fotce. Všechno bylo pod okamžitou kontrolou: expozice, vyvážení barev i zaostření. Nebylo to však na akční fotku. S živým náhledem se dala fotit jen statická scéna. Ostření bylo sice přesné, ale velmi pomalé. Po expozici při zvětšeném zaostřovacím bodu chvíli trvalo, než se obraz na displeji znovu objevil, navíc byl zase jako celek a museli jste opět zaostřovací rámeček zvětšit. I tak jsem však živý náhled velmi často používal. V závěru kapitoly jsem vyjádřil naději, že se výrobci foťáků budou touto problematikou zabývat a budou jí zlepšovat. Nejdál se v tomto směru dostaly bezzrcadlovky s živým náhledem na displeji i v hledáčku. No a teď je tady úplně nový level - Olympus OM-D E-M1 Mark II. Zaostřování pohybujících se objektů i proti nebo od objektivu je snadné, rychlé a dokonalé i během rychlého sériového snímání. Zvětšený zaostřovací bod zůstává tak jak byl nastaven i po expozici - drobnost která potěší. Začíná nová éra fotografování!

Po posledním testování v Kanadě jsem se definitvně rozhodl a od včerejška jsem hrdým majitelem tohoto skvělého objektivu. Na jeden z prvních snímků s novým sklem se můžete podívat SEM.

EXIF snímku: Olympus OM-D E-M5 Mark II, M.Zuiko Digital ED 300 mm 1:4.0 IS PRO + MC-14 (ohnisko EQ 840 mm) čas 1/200s, f/5.6, ISO 200

Konečně jsem se dočkal! Ve španělské Andalusii jsme si společně s dalšími fotografy a novináři mohli přímo v terénu vyzkoušet novou bezzrcadlovku firmy Olympus.
Celý příspěvek...

Olympus E-M5 Mark II, objektiv:OLYMPUS M.40-150mm F2.8, 40 mm, ISO 500, expozice:1/640 sec at f / 4

Po úspěšné cestě na Island jsem se těšil, až nové vybavení vyzkouším také v Kanadě. Bylo zde daleko víc příležitostí fotit velká zvířata a tak to byla po “krajinářsko-ptačím výletu” příjemná změna.
Už při balení na cestu jsem pociťoval daleko větší svobodu. Velký batoh jsem nechal doma a celou výbavu jsem pohodlně naskládal do malého fotobatohu, kde mi ještě zůstalo dost místa na další drobnosti, které jsem chtěl mít u sebe na palubě letadla. V pohodě se tam ještě vešly externí disky, čtečka karet, nabíječky, kabely, MacBook, iPad, dalekohled i osobní věci. Z fotografické techniky jsem měl s sebou: Olympus OM-D E-M5 Mark II, objektivy M. Zuiko Digital ED 40-150mm F2.8 PRO + MC14, M.Zuiko Digital ED 12-40mm F2.8 PRO, M.Zuiko Digital ED 300mm F 4 PRO a na dokumentaci cesty Canon G1X Mark II. Ani tak jsem váhový limit pro kabinové zavazadlo nepřekročil.Celý příspěvek...

Olympus E-M5MarkII, objektiv:OLYMPUS M.12-40mm F2.8, 12 mm, ISO 200, expozice:1/500 sec at f / 6,3

Konečně jsem si mohl novou fotografickou techniku Olympus otestovat přímo v terénu, na fotografickém workshopu na Islandu. Měl jsem s sebou tělo E-M5Mark II, objektivy Olympus M.Zuiko 300mm/f/4IS PRO, M.Zuiko 40-150mm f/2.8 IS PRO, M.Zuiko 12-40 f/2.8 IS PRO, 60mm f/2.8 Macro a TC 14. Všechno se pohodlně vešlo do malého fotografického batůžku a to i včetně dalekohledu Swarovski 10x30, náhradní baterie, nabíječky, SD karet, externího disku, filtrů a dalších fotografických udělátek. Oproti předcházejícím cestám, jsem si “polehčil” o jedenáct kilo!
Celý příspěvek...

Za svojí fotografickou kariéru jsem vystřídal hodně modelů fotoaparátů. Když pominu analogovou dobu od roku 1974 do roku 2003, tak to byly hlavně Canony: 1D, 20D, 30D, 40D, 1D Mark III, 1D Mark IV, 5D Mark II, 5D Mark III a 1DX. K tomu jsem měl vždycky něco do kapsy a jako můj úplně první digitál byl Olympus C 720 UZ. S postupným (a musím uznat, že velmi rychlým) vývojem digitální techniky, stoupaly i moje nároky na kvalitu výstupů. Krok za krokem jsem se propracoval k velmi dobré technice. Jenže s tím stále těžknul i můj fotobatoh a tak jsem před cestami za fotografiemi zvířat začal přemýšlet o tom, co tentokrát nechám doma...

Celý příspěvek...